Rajče keř. ROMA červ. 0,2 g - OSIVA MORAVIA

1. Rajčatům se nejlépe daří na místech vystavených celý den slunci a chráněných před studenými větry. Půdu mají mít hlubokou, nejlépe středně těžkou, bohatou na živiny. 

2. Semena vyséváme během února a března do truhlíků, které dáme do teplého pařeniště nebo skleníku, lze je umístit i za okno. Semínka lehce zahrneme substrátem a zavlažíme.

3. Když mají rostlinky první pravý lístek, přepícháme je nejprve na vzdálenost 3 – 4 cm, později na spon 10 x 10 cm do pařeniště nebo ještě lépe každou rostlinku zvlášť do kelímku.

4. Sazenice mají mít silný, nejvýše 30 cm vysoký stonek, zdravé, sytě zelené listy a vyvinuté první květenství, dobře vyvinutý kořenový systém.

5. Sazenice rajčat vysazujeme na trvalé stanoviště zpravidla až po 20. květnu. Dřívější výsadbu mohou poškodit mrazy. Předem připravené rostliny sázíme spíše hlouběji.

6. Keříčková rajčata lze pěstovat bez přídavných opor, neboť jsou nízkého vzrůstu a mají silnou lodyhu. Nadzemní část rostliny necháme volně rozvíjet, vedlejší výhony nevyštipujeme.

7. Podle potřeby rostliny zavlažujeme zálivkou ke kořenům. Pozor na vydatnou zálivku nebo několikadenní deště, které způsobují praskání plodů!

8. Rajče má velikou spotřebu živin, proto přihnojujeme pravidelně. Nejlépe vodorozpustnými hnojivy, které se lépe vstřebají do půdy, a dostanou se tak rychle ke kořenům.

9. Plody rajčat sklízíme postupně, jakmile zčervenají. Při poslední sklizni před mrazíky sebereme i plně vyvinuté zelené plody, které dáme na teplé a vlhké místo, kde dozrají.

Léčivé účinky:
Rajčata jsou vynikajícím léčivem na zánět močových cest, čistí ledviny, pomáhají při bolestivém močení a nezhoubném zvětšení prostaty. Snižují cholesterol, preventivně působí proti infarktu, jsou vhodná při křečových žilách a ateroskleróze (zvápenatění tepen). Celkově detoxikují tělo, upravují trávení včetně zácpy, zvyšují imunitu. Při horečkách je čerstvá šťáva skvělým zdrojem tekutin a minerálních solí, ochlazuje tělo a ulevuje od únavy.

Vyživovací hodnoty:
Vitamíny obsažené v rajčatech jsou poměrně pestré. Především jsou zastoupeny vitamíny skupiny B: B1 (thiamin), B2 (riboflavin), folát (vitamín B9), dále vitamíny C, A, beta-karoten a vitamín E. Nechybí ani minerální látky: draslík, fosfor, vápník, hořčík, sodík a železo. Z dalších cenných látek v rajčatech najdeme karotenoid lykopen, který je významným antioxidantem. Uvádí se, že tato látka je významnější, když zeleninu trochu povaříme. Flavonoid naringenin snižuje záněty. Rajčata potěší nízkým glykemickým indexem, což je důležité nejen pro nemocné s cukrovkou.

Kuchyňské zpracování:
Rajčata je vzhledem k jejich biologické hodnotě vhodné konzumovat v čerstvém stavu. V tom se využívají i ve studené kuchyni (saláty, studené mísy, chlebíčky, jednohubky, jako obloha k teplým pokrmům) nebo z nich připravují teplá jídla, dávají se do omáček, do polévek, ke zdobení pizzy, do těstovin, do dalších pokrmů italské, řecké a čínské kuchyně atd. Rajčata jsou základní ingrediencí pro výrobu rajského protlaku, rajské šťávy, kečupu, čatní (chutney), salsy, leča (sterilizovaného i mraženého). Lahůdkou studené kuchyně jsou sušená rajčata, která se často uchovávají naložená v oleji.

Skladování:
Spousta lidí skladuje rajčata v lednici. Lepší je však umístit rajčata do sklepa nebo jiné chladné místnosti. V lednici ztrácí aroma i svou typickou chuť, i když zde déle vydrží. Chcete-li uchovat z rajčat co nejvíce prospěšných látek, pak je můžete nakrájené nebo rozmixované zamrazit. Skvělé jsou také domácí protlaky, které můžete uchovávat ve sklenicích a v zimě budou doslova k nezaplacení. Čerstvé plody v lednici vydrží i 10 dní, mimo lednici jen pár dní. Nikdy nedávejte zamrazit celá rajčata.